Obvykle začínám s vánočními písničkami, filmy a obecně myšlenkami na Vánoce už někdy koncem října...začíná se pomalu ochlazovat, člověk už sem tam ve vzduchu cítí, že brzy přijde mráz a sníh...No...je konec listopadu a já jsem Vánocemi absolutně nedotčena. V obchodech už je všude vánoční výzdoba, stromečky, vánoční sortiment a já chodím po ulicích v letních šatech a sandálech a přemýšlím, jestli je už čas vytáhnout plavky a mazat se opalovacím krémem. Nějak ty Vánoce taky prostě necítím. Snad ani stromeček kupovat nebudeme, protože v 30°C by za dva dny stejně opadal...
Novozélanďani to asi vnímají jinak, protože pro ně je to přitozené, ale to jsem se tak sem tam bavila s lidmi z jiných zemí žijících tady, většina to vnímá stejně jako já. K Vánocům prostě patří zima, sníh, tma v šest večer, kdy si člověk může zalézt pod deku a koukat na pohádky s talířem cukroví na klíně...
Je sice pravda, že v Čechách už nebyly opravdu bílé Vánoce ani nepamatuju, ale pořád je aspoň zima....člověk oblíkne kabát, čepici a šálu a jde se projít do chladné noci po osvětlených ulicích. Jsem zkrátka zastánce tradičních studených, bílých Vánoc s horkou kávou, cukrovím a pohádkami :) .
Žádné komentáře:
Okomentovat